Hadžići (Općina Hadžići)
Hadžići (v srbské cyrilici Хаџићи) jsou město v Bosně a Hercegovině, v kantonu Sarajevo, západně od obce Ilidža. Nacházejí se v bezprostřední blízkosti metropole Sarajeva, na hlavním dálničním tahu (dálničním i železničním) ve směru z metropole Bosny k Jaderskému moři. Dle sčítání lidu z roku 2013 zde žilo 5.323 obyvatel, v općině Hadžići potom (město s přilehlými obcemi) 24 979.
Vesnice na místě současného města existovala v závěru turecké nadvlády nad Bosnou a Hercegovinou. Díky výstavbě železniční trati na přelomu 19. a 20. století po nástupu rakouské správy nicméně význam Hadžićů podstatným způsobem narostl. Díky trati bylo možné vybudovat pilu a později vznikl i vápencový lom. Jádro současného města vzniklo v období mezi světovými válkami, další rozvoj se uskutečnil především v 50. letech 20. století. V současné době je zastoupen v obci dřevozpracující a potravinářský průmysl ; především díky přítomnosti podniků v průmyslové zóně západně od středu města.
Vesnice na místě současného města existovala v závěru turecké nadvlády nad Bosnou a Hercegovinou. Díky výstavbě železniční trati na přelomu 19. a 20. století po nástupu rakouské správy nicméně význam Hadžićů podstatným způsobem narostl. Díky trati bylo možné vybudovat pilu a později vznikl i vápencový lom. Jádro současného města vzniklo v období mezi světovými válkami, další rozvoj se uskutečnil především v 50. letech 20. století. V současné době je zastoupen v obci dřevozpracující a potravinářský průmysl ; především díky přítomnosti podniků v průmyslové zóně západně od středu města.
Mapa - Hadžići (Općina Hadžići)
Mapa
Státní území - Bosna a Hercegovina
Vlajka Bosny a Hercegoviny |
Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze vysledovat lidské osídlení až do neolitu, v průběhu staletí byla obývána Illyry, Kelty, Góty a nakonec od 6. století n. l. Slovany. Místní Slované byli součástí Východořímské (Byzantské) říše, chorvatského či rašského království nebo Uher. Od konce 12. století se zde ale začala projevovat tendence k samostatnému vývoji, která z Bosenské bánoviny pod vedením rodu Kotromanićů roku 1377 učinila království. Odstředivé tendence šlechty a nepříznivé zahraničně politické okolností nakonec způsobily, že se země roku 1463 dostala pod nadvládu Osmanské říše, která Bosnu držela až do roku 1878, formálně až do roku 1908. Během panování osmanských sultánů došlo k významným etnickým přesunům původního obyvatelstva a země se výrazně islamizovala. Území bylo roku 1878 zabráno Rakousko-Uherskem, které tu vládlo až do konce první světové války. V meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a po druhé světové válce byl zemi udělen status suverénní republiky v nově vytvořené jugoslávské federaci. Po rozpuštění Socialistické federativní republiky Jugoslávie země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována bosenskou válkou, trvající až do roku 1995.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
BAM | Konvertibilní marka (Bosnia and Herzegovina convertible mark) | KM or КМ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
BS | Bosenština (Bosnian language) |
HR | Chorvatština (Croatian language) |
SR | Srbština (Serbian language) |